"Sein ganzes Leben, das er so liebte, spendete Mitmenschen Freude und gute Stimmung."
"All his live, he loved so much, he spread joy and high spirit among people."
Antonín Borovička se narodil 4. listopadu 1895 v Davli u Prahy. Od svých sedmi let se začal učit hrát na housle, později baskřídlovku, eufonium a kontrabas. Jako dvanáctiletý chlapec hrál s místní kapelou. U svého otce se vyučil hrnčířskému řemeslu. Sám se vzdělával v hudební teorii a své znalosti uplatnil při rozpisování hudby z klavírních výtahů pro dechové nástroje.
V roce 1915 narukoval k 28. pěšímu pluku a po výcviku byl zařazen k hudbě. V lednu 1917 byl hudební útvar zrušen a tehdy byl ve svých 21 letech přidělen k řadovému vojsku, které se stěhovalo na frontu k Terstu. Po zranění došlo k amputaci pravé nohy a v roce 1918 byl propuštěn jako válečný invalida do civilu. Řemeslo, kterému se vyučil, vykonávat nemohl, a proto mu stát přidělil trafikantskou živnost.
Stal se kapelníkem spolkové hudby Vltavan Davle, v jejímž čele stál plnách čtyřicet let. Věnoval se pedagogické činnosti a začal skládat své první skladby. Ve svém vlastnoručně psaném životopise uvádí, že napsal na 60 skladeb, většinou tanečních pro univerzální orchestr a dechovou hudbu, z nichž asi polovina byla vydána tiskem.
Dnes je známa necelá čtyřicítka jeho skladeb, které byly nahrány na gramofonové desky a CD u nás i v zahraničí. Po celý svůj život, který tak miloval a věřil, že bude žít do 100 let, rozdával lidem radost a dobrou náladu.
Jeho životní pouť byla ukončena 3. prosince 1968 ve věku 73 roků.
